Oslavy letního slunovratu ve Finsku

Umíte si představit, že slunce celou noc nezapadne? Přesně takový je finský slunovrat, který představuje pro seveřany druhý nejdelší svátek v roce, hned po Vánocích.

Určitě jste už slyšeli výraz „bílé noci“. V průběhu finské zimy totiž slunce vychází okolo 10 hodiny a po krátkém čase ho pohltí tma na 18 až 20 hodin. V létě se poměr světla otáčí a slunce téměř nezapadá. Právě deficit světla a slunečních paprsků vede obyvatelstvo severu k úctě vůči Slunci a oslavy letního slunovratu proto pojímají velkorysým způsobem.

Před rokem 1316 byl finský letní slunovrat nazývaný "Ukon Juhl", což v překladu znamená "Ukonská oslava". Finský Ukko představoval pohanského Boha plodnosti a růstu. Svátky však prošly později christianizací a tak je dodnes známý jako Johannus, na počest Jana Křtitele. V Pobaltských státech a Quebeku je tradiční svatojánský den 24. června státní svátek. Stejně tomu bylo i ve Švédsku a Finsku, ale od roku 1950 je v těchto státech svátek slunovratu pohyblivý, přesunut vždy na sobotu mezi 20. a 26. červnem.

Zábava a veselí

Finové se na Johannus dlouho těší, zasvěcují ho zábavě a bujarému veselí. Finská města se vylidní, lidé se uchylují do přírody, míří na venkov a společně oslavují příchod půlnočního slunce. Oslavy jsou doprovázeny tancem, zpěvem a hodováním. Na vyvýšených místech, březích jezer a na moři se zapalují obrovské vatry dřeva. Plameny podle tradice vyhánějí zlé duchy, symbolizují vítězství světla a zvyšují plodnost u lidí i zvířat. V minulosti se typická vatra stavěla ze dřeva člunů. Kolem ní se sdružovala celá rodina a blízcí přátelé. Pověra říká, že na koho se otočil kouř, ten si v blízké době najde svou ideální polovičku. Švédský hovořící Finové často oslavují tak, že staví máje.

Během letního slunovratu je zvykem vyvěsit finskou vlajku o 18-té hodině předvečer noci svatojánské, aby vlála až do 21. hodiny následujícího dne. Je to jediný svátek v roce, kdy vlajka visí i přes noc.

Svatojánská noc je nejsvětlejší a nejdelší v roce, má magický nádech.

Traduje se, že je vhodná pro předpovídání budoucnosti, seznamování, léčení pomocí léčivých bylin a hledání pokladů. Pokud chce žena poznat svého nastávajícího, musí nasbírat 9 druhů bylin a položit si je pod polštář. V noci se jí bude o něm zdát. V některých regionech musí být při sbírání dokonce nahá. Jedno skandinávské rčení říká, že svatojánská noc nebývá dlouhá, ale rozkvétá během ní hodně kolébek. Je také velkou oslavou rodiny. Mnoho lidí uzavírá manželství nebo křtí své děti.

Oslavy na hodně místech začínají už v podvečer svatojánský. Každoročně lákají do země mnoho turistů, zvědavých na průběh a tradice finského Johannus. Ostrovy nabízejí grilování a popíjení v rodinném kruhu či s přáteli, plavání a sáhodlouhé povídání legend a místních pověr. Větší města dávají prostor oslavám komerčnějšího rázu, jsou doprovázeny koncerty, vystoupeními folklorních souborů a výstavami. S oblibou se konzumují nové brambory a klobásy na grilu, doplněné množstvím piva a jiných drinků.

Tradice letního slunovratu je skloubením relaxu a zábavy. Ani v tento čas nesmíme opomenout saunu, která je rovněž součástí oslav. Nebyly by to Finové, aby si odpustili odpočinek v sauně a následně se zchladily v jezerech, kolem kterých většinou soustřeďují své chaty a víkendové domy. Z větví listnatých stromů se dělají kytice, které jsou volně položené uvnitř sauny. Seveřané se jimi zlehka švihají po zádech, kvůli prokrvení celého organismu. Kromě toho, vůně čerstvé zeleně příjemně rozvoní celý interiér sauny a člověku nezbývá, jen se uvolnit a odpočívat.