Nové byty v Praze od YIT
Projekty v Praze
Komerční prostory v Praze
Nakládání s odpadem se stává stále častěji skloňovaným tématem. Jeho správnou recyklací totiž ulehčíme životnímu prostředí, ale zároveň tím můžeme ušetřit nemalou částku za svoz komunálního odpadu. Plasty, papír a sklo se naučil třídit už snad každý. Zanedbávat bychom ale neměli ani bioodpad! Ten totiž rozhodně nepatří do popelnic, ale na kompost. Toho se přitom nemusíte vzdávat ani ve městě. Kompostování se v rámci moderního bydlení přesouvá ze zahrad nejen na terasy a balkony, ale už i do interiérů. Vlastním kompostem jednak efektivněji likvidujete domácí odpad a jednak získáte „černé zlato“ pro vaše rostliny. To vše navíc naprosto ekologickou i hygienickou cestou!
Šetrnost k životnímu prostředí a udržitelnost je jedním z klíčových prvků filozofie YIT. Ve všech našich novostavbách v Praze tak najdete základní nádoby na tříděný odpad (jak správně třídit odpad jsme vám již radili v tomto článku), v některých pak také nádoby na bioodpad či kompostéry. Ty si však můžete pořídit i přímo k vám domů!
Věděli jste, že…
… organické zbytky tvoří 20 až 40 % komunálního odpadu? Správným kompostováním se tak zbavíte téměř poloviny obsahu vašeho koše. Tím ulevíte směsným popelnicím a sami nebudete muset tak často vynášet smetí. A jelikož potravinový odpad končí na skládkách a ve spalovnách, odvrácením jeho nešťastného osudu přispějete ke snížení emisí skleníkových plynů. Vaši zahrádku také zbavíte nevzhledných a neuspořádaných kup odpadu. Navíc získáte tolik ceněný přírodní humus, který se skvěle hodí jako hnojivo pro rostliny. Ty poté díky více živinám lépe rostou, tedy více kvetou i plodí.
Tápete v tom, co do kompostu patří? Připravili jsme pro vás stručný přehled:
Co do kompostu jednoznačně patří:
Vhodné zbytky z kuchyně – odřezky ovoce a zeleniny (ohryzky z jablek, slupky od brambor, zelená nať apod.), kávová sedlina, sáčky od čaje, vaječné skořápky, tvrdé pečivo
Odpad ze zahrady a květináčů – tráva, suché listy a květy, větve, kůra, sláma, seno, piliny
Co do kompostu rozhodně nepatří:
Nevhodné zbytky z kuchyně – kusy masa, kosti, pecky, mléčné či mastné výrobky, oleje a tuky
Neorganické materiály – sklo, kovy, plasty, textilie
Nejjednodušší pro vás kompostování bude, pokud máte vlastní zahradu. Na trhu totiž existuje celá řada různých venkovních kompostérů. Při výběru byste se měli řídit především objemem – ten by měl zhruba odpovídat množství biodopadu vyprodukovaném na daném pozemku. Dbejte také na kvalitní materiály, nejčastěji se setkáte s plastem či dřevem. Pro celoroční kompostování sáhněte po zateplených kouscích. Pak už stačí jen vybrat vhodné místo – v rohu, v polostínu a s dobrou přístupností pro manipulaci během naplňování i vyprazdňování.
Vyhráno máte také v případě, že patříte ke šťastným majitelům bytu s předzahrádkou. A pokud ne, sen o bydlení ve městě s vlastním kouskem přírody si můžete splnit třeba v našem developerském projektu Vesi Hostivař. Poslední dvě jednotky se zahrádkou zbývají také v projektu Koti Libeň.
Spřátelte se s kalifornskými žížalami…
Pokud nemáte vlastní zahradu, a přesto chcete kompostovat, vsaďte na tzv. vermikompostér. Jeho hlavní výhodou je, že nezapáchá. Hodí se tedy i do nového bytu v Praze. Jedná se o pokročilou metodu kompostování, která k rozložení odpadu využívá žížaly. Ty se živí organickými zbytky a přírodní cestou jej přetváří na hnojivo.
Samotný proces kompostování trvá zhruba 8 až 12 týdnů. Ze začátku žížaly zásobujte menším množstvím bioodpadu. Potřebují totiž čas, aby vše stihly správně zpracovat. V opačném případě začnou zbytky nepříjemně zapáchat. Nový odpad zkuste vždy dávat na jednu stranu nádoby, ten starý pak odhrňte na opačnou. Usnadníte tak práci vám i žížalám. Vyhněte se také příliš častému otevírání poklopu. Ideální je pořídit si ještě zvlášť koš na bioodpad, jehož obsah budete do kompostu přidávat cca dvakrát týdně. Nemusíte se obávat ani odjezdu na dovolenou – žížaly bez vás vydrží klidně 2 až 3 týdny!
Na několikapatrovou nádobu nepotřebujete příliš místa – ideálně ji umístěte přímo do kuchyně nebo případně na chodbu. Teplota v interiéru by se měla pohybovat okolo 20 stupňů Celsia. V letních vedrech tedy dávejte pozor, aby kompost nebyl umístěn na přímém slunci.
Domácí kompostéry seženete ve všech hobby marketech. Vyrábí se i v designových provedeních – svým vzhledem tak krásně zapadnou například do skandinávského stylu bydlení. Koupit lze variantu jak bez žížal, tak i rovnou s nimi. Odhadem se jich pro čtyřčlennou rodinu doporučuje 300 až 500.
… nebo speciálními bakteriemi
Nezamlouvá se vám představa kompostéru přímo v bytě? Zkuste to na terase či balkoně! Opět stačí jen vybrat ten správný typ. Klasické kompostéry jsou totiž na balkony i terasy příliš velké. Navíc ve většině případů nemají dno a riskovali byste tak poničení podlahy. Vermikompostéry se pak do venkovních podmínek kvůli kolísajícím teplotám, které by žížaly neocenily, také nehodí. Řešení ale nabízí tzv. kokoza kompostér. Ten se od svých kolegů příliš neliší, k rozkladu však využívá unikátní Bokashi směs, kterou je potřeba jednou za čas doplnit. Jedná se o mikroorganismy obsahující bakterie mléčného kvašení, které se po navlhnutí postarají o urychlení fermentace v kompostu. Jako vedlejší produkt vám navíc vznikne Bokashi čaj – tekutina, která je blahodárným hnojivem.
Inspiraci na bydlení s prostornými terasami nabízí například náš projekt Parvi Cibulka, nové byty v Praze s balkonem pak seženete také v projektech Happi Milánská či Lappi Hloubětín. S kompostérem jsme vám již poradili, další tipy na zařízení balkonu či terasy po koupi bytu pak naleznete zde.
Tip na závěr: Pokud se stále do kompostování úplně nehrnete, ale rádi byste alespoň odlehčili směsnému odpadu, dodržujte těchto pár jednoduchých kroků: