POZNEJTE LÁĎU
Work Safety Manager

V dalším díle "Pod střechou YIT" přinášíme rozhovor s Work Safety Managerem, který nám ukázal, jak se věnuje bezpečnosti práce v kanceláři a na našich stavbách. Povídali jsme si o inovacích, které pomáhají snižovat počet úrazů, a také o jeho vášni pro rybaření a motorky, kterou už stihnul předat i svým dětem.

1. Co tě přivedlo k práci v oboru BOZP ve YIT?

V zásadě asi snaha o zlepšení stavu BOZP na našich stavbách. Jako Site Manager ve YIT jsem měl na starost kontrolu všech procesů na stavbě a byl jsem taková prodloužená ruka svého Project Managera.

Těch činností, co kontrolovat a co řešit bylo spoustu a pocitově to nebylo z mé strany vše na 100 %. Vlastně mě štvalo, že nedokážu kontrolovat vše, co se na stavbě jako takové děje. Neustále dohady s generálními dodavateli o kvalitě jimi předkládaného díla, nedostatky v dokumentaci či termínové neplnění harmonogramu mě strašně unavovalo po lidské stránce.

Posledním hřebíkem do rakve „sajťáka“ byl pro mě jeden velký obchodní partner, který mě svou kontrolní činností nad výstavbou jeho budoucích nemovitostí způsobil to, že jsem pracovně vyhořel. Nic mě už v práci nebavilo a vlastně jsem se již poohlížel po další práci, ve které bych se mohl zase naplno realizovat.

Po několika úvahách jsem si řekl proč nezkusit něco jiného, byť ve stejném oboru, se stejnými lidmi, ale zase z jiného úhlu pohledu a s jinou problematikou. Základy BOZP jsem za těch pár let na stavbě trošku pochytil 😊, potřebné kurzy a odbornou způsobilost k výkonu této práce jsem úspěšně složil a začal se postupně seznamovat s novou náplní práce.

Vzhledem k tomu že se u YIT Group neustále zvyšovali nároky a požadavky na BOZP přestoupil jsem na nově vytvořenou pozici Work Safety Managera, kterou zastávám do dnes.

2. Za co všechno jsi jako Work Safety Manager odpovědný?

Moje odpovědnost má několik rovin a pokusím se je stručně vysvětlit. Jedna, která je z mého pohledu nejdůležitější, je odpovědnost za bezpečnost vůči celé společnosti YIT Stavo s.r.o.

Pro YIT Stavo zajišťuji veškeré úkoly v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle Zákona č. 309/2006 Sb. – v překladu do normálního jazyka je to „firemní bezpečák“. Pod tímto pojmem se skrývá obsáhlá agenda, kterou kdybych zde podrobně popisoval, tak ti, co ještě u tohoto rozhovoru neusnuli, zákonitě usnou. 😊

Jako zadavatel staveb jsme dle zákona povinní zajistit Koordinátora BOZP – člověka s odbornou způsobilostí, který na stavbě koordinuje pracovní činnosti z pohledu BOZP, a zároveň zpracovává Plán BOZP. Tuto činnost si najímáme u našeho externího dodavatele, a část těchto činností a odpovědností zastávám i já – což bylo mou podmínkou při nastoupení do funkce WSM, protože jsem se nechtěl jen zahrabat do administrativních úkolů v kanceláři, ale řešit aktuální problematiku na stavbách.

Odpovědnost vůči YIT GROUP mám takovou, že musím zajistit tok informací a zavádění nových procesů, které z naší mateřské společnosti přicházejí. Nejvíce narážím na problematiku odlišných obchodních modelů.

Když to shrnu, je pro mě jako WSM nejdůležitější to, aby byla na stavbách i v kancelářích YIT Stavo zajištěna bezpečnost.|

3. Jak trávíš svou pracovní dobu? Jsi častěji v kanceláři nebo na projektu?

Nejraději bych ji trávil na stavbách, kde se každý den z pohledu BOZP něco zásadního děje, ale vzhledem k tomu že je nutné řešit i velké množství administrativy a přípravu nových projektů, většinu času trávím za stolem v kanceláři.

Zpravidla se ale snažím jednou za týden zajet na všechny stavby abych neztratil pojem o tom co se kde aktuálně realizuje.

4. Podařilo se za tvého působení na této pozici zavést nějaké inovace, ze kterých máš radost?

Inovace se dějí neustále jak jsem již uvedl, naše mateřská společnost nás neustále zásobuje nějakými inovacemi v BOZP. Radost mám z těch inovací, které jsou z mého pohledu realizovatelné, účinné, ty, které vzejdou z nějakého dlouhodobého řešení problému s odborníky nebo přímo s lidmi z praxe. Nemám rád ty inovace, které někdo vymyslí od stolu v kanceláři a myslí že striktním dodržováním něčeho, co si v praxi nezkusil, dosáhne zaručeně zlepšení.

Každá změna a inovace má svoje pro a proti, základem je to správně posoudit i s ohledem na to, zda jsou na tyto inovace připraveni i naši dodavatelé a subdodavatelé, se kterými naše stavby realizujeme.

Aktuálně začínáme projekt, na kterém bude náš generální dodavatel jedna z jednotek YIT GROUP. Od této spolupráce si hodně slibujeme a věříme, že bude užitečná a pro nás všechny přínosná i s ohledem na nastavené inovace v oblasti BOZP.  

5. Jaké opatření mělo úplně největší vliv na snížení počtu (skoro)nehod?

„Skoronehody“ jsou pojem, který k nám přišel z YIT GROUP před třemi lety. Je to neplánovaná nežádoucí událost, při které shodou okolností nedošlo ke zranění či onemocnění člověka, poškození majetku nebo životního prostředí, avšak existoval potenciál, aby k takovému incidentu došlo.

Rozhodně si myslím že vyhodnocování skoronehod a stanovování opatření, aby se opakovaně tyto události nevyskytovali má velký vliv na BOZP na staveništích. Je ale nutné posoudit do důsledku proč se to či ono stalo a „zdravě“ se nad tímto zamyslet a následně stanovit opatření které je účinné.

Příklad z jedné naší pobočky ve YIT Groupu kde došlo k pracovnímu úrazu vlivem neopatrnosti pracovníka, který použil poškozené štafle a při chůzi na nich došlo k rozklížení a následnému pádu a poranění. Výsledkem vyhodnocení nebylo stanovení opatření na důslednější kontrolu, ale striktní zákaz používání veškerých dřevěných žebříků což je za mě špatné rozhodnutí a nesouhlasím s ním.

Vzhledem k tomu že nemáme pracovníky v realizaci tzv. „blue color employees“ máme velmi malé množství evidovaných skoronehod a nehod. Ty se bohužel, troufnu si říci, často dějí na našich stavbách, ale z důvodu jejich zatajování, kdy by zjištěním muselo dojít k šetření a nápravným opatřením nám je naši dodavatelé nechtějí ukazovat a raději je zatají, než aby je řešili a předcházeli tak úrazům.

Již nějakou dobu se poohlížíme směrem k rozšiřující se umělé inteligenci, kterou se snažíme nějakou formou dohledových kamer dostat na staveniště v době výstavby. Vize je ta, že nás bude na tyto problematické věci upozorňovat AI a my tak budeme moci předcházet fatálním úrazům. Bohužel jsme ale na začátku a tento systém určený spíše do provozů, musíme s dodavateli nějak funkčně namodelovat.

6. Dokázal bys nějak srovnat rozdíl mezi Českem a Finskem co se týče typu (skoro)nehod?

Rozdíl mezi Českem a Finskem vidím hlavně v prefabrikaci a nastavených procesech s prefabrikací spojených. Jinak je v zásadě problematika BOZP u všech jednotek YIT stejná.

Po zkušenosti, kterou jsme měli na našem prvním, téměř kompletně prefabrikovaném projektu, jsem pochopil, že z pohledu BOZP, kdy se minimalizuje čas a počet pracovníků na staveništi, minimalizují se také rizika spojená s úrazovostí, což je v našem oboru to, čeho se snažíme docílit. Nicméně taky je nutno podotknout že prefa výstavba má zase svá specifická rizika, které nelze opomenout a je s nimi nutné dopředu počítat.

Těším se, až budeme mít do detailu vyřešenou BOZP na všech procesech prefabrikované výstavby (systémové zabezpečení hran, manipulace s těžkými prvky, logistiku apod.) a budeme mít odzkoušeného dodavatele, který v oblasti BOZP bude akceptovat veškeré inovace. Díky čemuž očekáváme zkrácení doby výstavby, a to tak, že nám dodavatel od předání staveniště, nejpozději do jednoho roku předá zkolaudovaný projekt.

7. Čemu se věnuješ ve svém volnu?

Volno? Co je to volno? 😊

Aktuálně moc volna se ženou nemáme, vše se nyní točí kolem našich dětí. Máme dvě malé děti a logistika ohledně docházky do školy a školky a jejich vyzvedávání je dobře známá všem rodičům. Syn (6 let) začal chodit do „nulťáku“ na základku a dcerka (3 roky) ve šlépějích svého velkého bratra zabrala jeho místo ve školce.

I přesto se snažím jednou do roka vyrazit na pánskou rybářskou expedici do Norska, kam už jezdíme s partou nadšených rybářů několik let (tuším že expedice 2025 bude již 9.ročník).

Letos se dokonce zadařil i pěkný motovejlet, kdy jsme se po absolvování noční jízdy moto vlakem ocitli nad ránem na východním Slovensku v podhůří Tater a následně po pár dnech dojeli na jižní Moravu.

Do rybařiny a motorismu začínám pomalu směrovat i děti. Obě si už samy vytáhly z rybníka svého prvního kapra. Syn už drandí na čtyřkolce (zatím jen elektro), ale letos už okusil vůni benzínu na krosové motorce. Tak uvidíme, jestli se ježíšek smiluje nad všemi jeho hříchy, vyslyší jeho prosby a posune ho z dvou stop na jednu. Dcera by byla ráda, už dosáhne na čtyřkolce na pedál a když není doma zkouší napodobit bráchu tak jen čekám, kdy ji budu muset nabarvit na růžovo😊.

8. Máš nějaké životní motto?

Životní motto úplně nemám, ale nedávno jsem jedno četl. Myslím, že by se jím měla většina lidí řídit.

„Život je jako jízda na kole, abyste udrželi rovnováhu, musíte se pohybovat.“