Michal u nás nastoupil do Trainee programu a nyní pracuje na pozici Design Managera. V rozhovoru s Michalem se dozvíte, jak probíhal přesun z trainee na jeho momentální pozici, v čem spočívá práce design managera v developerské společnosti, jak vypadá jeho tým nebo jaký architektonický styl má nejraději.

Technické obory máme v rodině, a architektura na mě působila jako nejkreativnější možnost. K tomu jsem jako malý obdivoval obří stavby, ať šlo o katedrály nebo fotbalové stadiony.  Kreslení a rýsování mě navíc odmala bavilo, tak to ve výsledku byla jednoduchá volba.

Poslední dva roky studia jsme měli rozvrhově trochu volnější a získání praxe bylo nutností k dokončení některých předmětů. Příležitostí tedy bylo dostatek, spousta architektonických ateliérů navíc studenty ráda vyhledávala jako levnou pracovní sílu.

Podstoupil jsem půlroční kolečko na stavbě a v odděleních procurementu a designu. Hlavně část na stavbě pro mě byla tenkrát něco úplně nového, jako studenti jsme většinou chodili obdivovat dokončené budovy, oproti čemuž byl průběh hrubé stavby projektu v Hloubětíně velká změna.

Postupně a relativně organicky. Dostával jsem další a další úkoly z průběhu řízení projektů, až jsem se dostal do stavu, kdy má náplň pracovní činnosti byla prakticky totožná jako u kolegů Design managerů.

Každý projekt je týmová práce, naším úkolem je tedy především sladění všech spolupracovníků, ať už kolegů nebo externích spolupracovníků, aby projekt běžel hladce, nevznikaly zbytečné časové průtahy a byl ekonomicky udržitelný. Z pohledu architekta se potom samozřejmě snažím zasadit o to, aby kromě funkční stránky i co nejlépe vypadal.

Nedá se vypíchnout pouze jeden, je jich určitě více – funkcionalismus, minimalismus. Hodně jsem si oblíbil také stavby z druhé poloviny 20. stol. (brutalismus, high-tech), ty bohužel u nás kvůli době svého vzniku a zanedbané údržbě nemají nejlepší pověst, ale jsou to stavby, které navrhovali nejlepší architekti své doby a zároveň se na nich nešetřilo.  

V našem design týmu jsme pospolu už delší dobu a díky tomu se bereme hlavně jako kamarádi, a ne jako kolegové. Pravidelně se potkáváme i mimo samotnou kancelář a organizujeme i víkendové akce na horách.